Osobní
Kabir
Ajša od popelnic a osobní trenér fotbalu
Od té doby co je doma Ajša, vstáváme každý den před pátou. A pokud to někoho zajímá, tak podzim je definitivně tady, v pět je totiž tma jak v pytli. Každopádně jsem se rozhodl, že se jí trochu pomstím a povolal osobního trenéra fotbalu, ať jí dá trochu do kožichu a tak nějak naivně jsem doufal, že se druhý den ráno déle vyspím. Ač nerad, tak musím přiznat, že vliv na vstávání to nemělo a moje kapesný je opět o nějaký ten myší chlup tenčí. Ale kdo ví, teď ten nároďák, volné místo trenéra...člověk ani myš nikdy neví, kdy se to čutání do meruny bude hodit.
Kabir
Kabir na jeden den pilotem
Každý má nějaký ten sen z dětství - takové to tajné přání. Až budu velký, tak... A protože jsem hamoun, tak tajných přání mám více a nezbývá mi tím pádem nic jiného, než si je začít plnit. Popeláře jsem vynechal, to jsem zamázl Ajšou od popelnic a přešel jsem rovnou k přání číslo dvě a to zní: Dotknout se mraků a zároveň se přitom nepozvracet. A jestli se mi to podařilo nebo ne, to posuďte sami...
Kabir
Ajša od popelnic a fotky ze zákulisí
Zabalil jsem baťoh do Tater a stavil se ještě v koupelně popřát hezký víkend. Než jsem ale stačil doříct END, tak po mě skočila. Chytla mě opět pod krkem a už to zase jelo. Probral jsem se s vyraženým dechem někde mezi pelechem a miskou na vodu. Dobře dobře, milá slečno od popelnic. Měl jsem připravený krásný fotky, ale když ty takhle, tak tam šoupnu ty ze života, ať všichni vidí...
Kabir
Ajša - Psí slečna od popelnic
Všichni jsme za poslední dny zažili na vlastní kůži, co je to pravé vedro. Přesto se mezi lidmi najde člověk, který dokáže v tomto horku odložit třítýdenní štěně do krabice k popelnicím a to bez vody - prostě bez ničeho. Tak mě jenom napadlo, že kdybych toho člověka potkal, tak bych mu nabídl naši starou krabici od luxu, kterou máme na půdě a ať si to taky u těch popelnic v tom vedru zkusí. Dobrá zpráva je, že jsou mezi lidmi i tací, kteří psí slečnu uslyšeli a nahlásili ji na Městské policii. Těm patří mé myší Díky! Přehřátou fenku odvezli do psího útulku v Tróji, kde ji vyšetřili a zjistili, že je fenka naštěstí zdravá. Malá psí slečna je asi tři týdny stará a tím pádem přichází asi o měsíc, kdy si měla užívat mámu fenku. Naštěstí je šikovná, ještě aby ne - je přeci od popelnic. Zvládá baštit sama a má se i přes tenhle těžký start do psího života k světu.
Kabir
Kabirova meruňková marmeláda
Je konec července, takže pokud zrovna neležíte pod rybízem nebo někde v borůvčí, tak se koukejte obklopit alespoň nějakou tou meruňkou jako já. Výsledek bude stát určitě za to a v zimě to s chutí oceníte. Tedy, pokud to nesežerete dříve jako já...
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Dneska jsem si našel bezva nového kamaráda! Je to ten největší plyšák, co jsem kdy viděl!
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Říká se, že když chcete potkat OPRAVDOVOU CELEBRITU, musíte ve Varech chodit na ty slavné večírky, tak jsem si sehnal podpultovou pozvánku a na jeden taky zašel.
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Dnes jsem objevil před hotelem Thermal báječnou věc: Servis pro psí filmové fanoušky! V rohu prostranství stojí dodávka Policie ČR, markýza poskytuje stín, na zemi stojí velká miska s čerstvou vodou a hlavně: Před dodávku stojí pan policista se zářivým úsměvem a okouzlující slečna policistka s krásnýma nohama, kteří mě nechali občerstvit, i když nejsem pes, a ještě mě drbali za ouškem!
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Co vám budu povídat: Po včerejším mejdánku s Jůheláky jsem nejen nenašel Nabíjecí stanici, ale málem jsem ani netrefil do hotelu. Naštěstí mají Jů a Hele známosti, takže mi našli hlídku, která mě dopravila do hajan.
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Začíná mi docházet energie. Lítám tu jak dostihová myš, jím nezdravě, celé noci probdím... Už z toho padám na znak. Ale když už padnu, chci ležet u nohou někoho krásného, třeba té stříbrné dámy, co drží Křišťálový globus!
Kabir
Kabirovy festivalové minutky
Uběhlo pár týdnů a já opět zavítal do Karlových Varů. Ale řeknu vám, tohle je úplně jiný město, než v dubnu! Ani stopy po ospalém lázeňském tempu, všude davy lidí s kartičkami na krku a programem v ruce, všude filmy, fronty, hudba, koktejly, večírky, klobásy, halušky, v řece místo kachen billboardy – no prostě FESTIVAL!
Kabir
Kabirovo domácí retro Frappé
V příštích dnech se bude rtuť teploměru neúnavně šplhat vysoko, tak zapomeňte na svařáky, grogy a jiné teplé limo-pivo. Je čas pomalu najít plavky z loňské sezóny, dofouknout matračky a najít nějaký ten domácí recept na Frappé.
Kabir
Kabirova bezinková šťáva
Honem, honem, honem než vám odkvetou. Teď je totiž nejlepší čas na výrobu bezinkové šťávy. Je jednoduchá, dobrá a prý pořádně prokrvuje. Akorát pozor při trhání, ať nedopadnete jako já. Jsem totiž první myš, která zvládla spadnout z bezinky.
Kabir
Kabirovy sýrové sušenky
Znáte to, čas od času si musíte udělat dobře. A čím si asi tak udělat radost, když jste malá obyčejná myš? Nedokážu si představit nic jiného, než sýrové sušenky. Ty mi vždycky zvednou adrenalin v kožichu a udělají mastný flek na kapse.
Kabir
Na návštěvě u kanibalů v Melanesii
Ze Severního pólu jsem si přivezl nejenom půlku ucha a prvenství první plyšové myši na pólu, ale taky hlavně revma v levým koleni. Jak mám teď chodit do špajzu na sýr, když jsem slyšet, ještě než vyběhnu? Nedalo se nic dělat, musel jsem k doktorovi. Prý mladej pane - to chce do tepla. Do lázní se mnou nikdo jet nechtěl, tak jsem otevřel atlas, zavřel oči a packou jsem opsal třikrát kruh kolem hlavy a zabodl do mapy. Když jsem packu zvedl přeslabikoval jsem M-E-L-A-N-E-S-I-E a stát Vanuatu. Hodil jsem to do googlu a když na mě vypadlo, že Melanésané bývali proslulými kanibaly, věděl jsem, že jsem správně. Bude zase jednou dobrodrůžo...
Kabir
Expedice Severní pól, část VII. - Jsem u cíle
Dokázali jsme to. Ze základny Barneo jsme ušli na lyžích dva stupně, což je nějakých 240 km. Byli jsme 8 dní na cestě, v mrazu kolem mínus třiceti stůpňů a jediné zranění a nepříjemnost za celou dobu výpravy je samozřejmě moje - moje ohořelé ucho. Čert vem ale ohořelou plyš - jsem na Severním pólu!
Kabir
Expedice Severní pól, část VI. - Zranění
Konečně přišla zpráva od Kabira. Z jedné strany dobrá, expedice je v pořádku a pokračuje, z druhé strany špatná, protože je Kabir raněn.
Kabir
Expedice Severní pól, část V. - Žádné zprávy
Bohužel se s Kabirem přerušilo spojení a nemáme už delší dobu žádné zprávy. Poslední lokalizace Kabira byla po jeho překročení 89 stupně. Od té doby signály mlčí. A to není dobré znamení. Přesto se nám podařilo překonat úzkost, která tu nyní vládne a dát dohromady snímky, které z minulosti ukazují, že se Kabir jen tak nikdy nevzdal.
Kabir
Expedice Severní pól, část IV. - Posledních 240 km k cíli
A je to tady. Sáně jsou nabaleny, polárníci dopnuli poslední zoubky u zipu a já jsem se zabydlel v kapse polární bundy. Venku už hučí rotor vrtulníku, který nás odveze na 88 stupeň a pak už dva stupně pomažeme na lyžích po svých. Čeká nás něco kolem 240 km v třicetistupňovém mraze. Ve skupině jsem JÁ, 4 Britové a jako průvodce, ten který tu zná každou zatáčku, polárník Miroslav Jakeš. Těším se, bojím se, vyrážíme...
Kabir
Expedice Severní pól, část III. - Základna Barneo
Co napsat na začátek? U VŠECH MYŠÍCH HROMŮ - TADY JE ALE ZIMA! Budu vděčnej, pokud nebudu muset být na každý fotce. Jen si vpomeňte, když se fotíte na sjezdovce, jak vás bolí prsty a tady je pro představu něco kolem mínus třiceti stupňů. Necítím ani fousy u čumáku a eidam, co jsem si vzal s sebou je na kost.
následující |
Počet článků 97 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1155 |