U sousedů jsem vyžebral 1 kg meruněk, do sklepa jsem si skočil pro 1/2 kg cukru a do konzumu jsem si doběhl pro 1 ks Gelfixu. A možná se bude hodit i kyselina citronová - ta ale jenom v případě, že by byla marmeláda moc řídká. Takže se ještě uvidí...
Udělal jsem si ještě jednu fotečku do alba, než se jim podívám na zoubek.
A pak už došlo na lámání chleba - teda meruněk. Všechny meruňky jsem rozkrojil a vypeckoval. Pecky jsem samozřejmě házel za záda, aby pak odpoledne byl doma taky nějaký ten poprask.
Vypeckované meruňky jsem nakrájel do hrnce a hádejte, na čem jsem při tom seděl?
Už jste si někdy sedli v životě na cukr? Jestli ne, tak to někdy zkuste.
V misce jsem smíchal 2 lžíce cukru a pytlík Gelfixu.
Smíchaný Gelfix s cukrem a s meruňkami jsem přivedl k varu a minutu povařil.
Pak jsem přidal cukr a povařil asi pět minut.
Připravil jsem si STUDENOU mističku, kam jsem marmeládu nalil a chvíli jsem čekal a valil svoje myší oči. Teče? Neteče? Pokud by vám to teklo, tak přidejte lžičku kyseliny citronové. Pokud ne, tak jste skoro u cíle.
Tak a teď skoro to nejdůležitější. Skleničky nezapomeňte pořádně vymýt a vyprat v horké vodě, protože jinak vám to chytne plíseň a všechna práce bude pro kočku. A to mně jako myši, můžete věřit..... Nezapomeňte také okraje skleničky otřít, ať to nemáte upatlaný a tím pádem by zase hrozila ta kočka.
Víčko pořádně utáhněte a otočte skleničky na pět minut vzhůru nohama. Nebojte, nikomu při tom manévru špatně nebude. Během těch pěti minut nezapomeňte jako při každém vaření nahřát záda.
Tramtadadáááá, z jednoho kila meruněk jsem uvařil pět skleniček prvotřídní meruňkové marmelády.
Už aby byl prosinec, za oknem sněžilo a já jsem mohl konečně vytáhnout tuhle dobrotu..... Ale no tak, kdo řiká, že se musí čekat do prosince, že jo?