Jak jsem vařil podle Víta Kovandy

Vařím rád, a je to na mně, doufám, znát. Jak se otevře nějaká škola vaření nebo špajzka, jsem tam první. Do nového kursu vaření pana Kovandy tady na blogu jsem se tedy logicky okamžitě zapojil! 

Tuto středu pan Kovanda vydal recept na Chľieb s mjáslom a pažitkom, takže včerejší Svátek práce jsem zasvětil jeho realizaci. Musím říct, že jsem si od začátku nebyl jistý, jestli vůbec tak náročný postup zvládnu. Rozhodl jsem se proto důsledně a pečlivě dodržovat recept guru Kovandy.  

Pomůcky, které jsem si měl připravit, byly: Kuchynská linka, nuóž, prkno, ľadnica a nuóžky. Začal jsem tou linkou.

Nohama jsem sice nikdy nevařil, ale když nuóžky, tak nuóžky! Asi abych tu haute cuisine ustál. A trocha strečingu ještě nikoho nezabila.

Pak jsem si na ty svoje nuóžky nasadil svoje boty, uchopil dvacetikorunu a šel zakoupit chleba.

Máslo jsem nekupoval, věděl jsem, že nějaký doma stoprocentně je. Chvíli jsem šmejdil po kuchyni a říkal si „kde ho jenom…“ a pak si vzpomněl. A jó, na hlavě! 

Chleba jsem koupil nakrájený, ale instrukce zněly jasně: Ukrojit chleba na prknu.
Tak jsem ho trochu zaaretoval zarážkama z knihovničky a překrájel to eště raz.

Pažitok byl výzva. Jelikož se v blízkosti mého obydlí nenachází ani trh, ani Albert (jenom Globus, ale změna značky výrobce by mohla mít fatální dopad na výsledný pokrm), nasadil jsem karnevalovou masku, spiklenecky špitl „Jdeme loupit!“ a vlítl k sousedům na balkón.

Krájení pažítka jsem věnoval obzvláštní péči. Skalpel, prosím!

Ještě ozdobit a hlavně neudělat hrupku… a hotovo!

Děkuji panu Kovandovi za sice těžký, ale výborný až vynikající recept. Už se těším na příští středu, prý se bude opékat uzenina na otevřeném domácím plameni. Tak na tohle ródeo jsem fakt zvědavej…!

Hezký víkend všem :)